Filtrovat
06.11.2015 | 13:39

Vázání do fólie

Společnost Kuhn vystaví na Agritechnice řadu nových a inovovaných strojů. V oblasti zpracování půdy se bude jednat například o kypřič Cultimer L 100 vyráběný v nesené verzi se záběrem 3 a 3,5 m a v polonesené se záběrem 4 a 5 m. Tři řady radlic mohou pracovat v hloubce až 35 cm a jsou pružinově jištěné s přítlakem 600 kg a možností vychýlení i v příčném směru jízdy. Výkonová potřeba činí 35 k na metr záběru. Společností Kuhn budou představeny též lisy na válcové balíky s pevnou lisovací komorou a to ve třech modelech s osmnácti válci v lisovací komoře. Provedení FB 3130 reprezentuje lis s obvyklým ovládáním, modely FB 3135 a FB 3135 Balepack mají ovládáním přes ISOBUS. Provedení Balepack integruje lis s baličkou na jednom podvozku. Sběrač lisů má šířku 2,3 m a řezací systém může mít 14, nebo 23 nožů. Novinkou firmy Kuhn je též čtyřrotorový shrnovač GA 13131 s pracovním záběrem nastavitelným od 8,4 do 12,5 m. Pracovní rotory mají hydrostatický pohon, který umožňuje změnu rychlosti jejich otáčení. Tu si nastavuje řidič z kabiny traktoru podle množství materiálu a formovaného řádku. Přední dvojice rotorů se otáčí o 20 % rychleji než zadní a rotory lze individuálně zvednout i odpojit jejich pohon, například při dojíždění k souvrati. Zajímavým strojem je kombinace lisu a baličky iBio +. Tento stroj navazuje na iBio, avšak po slisování balíku nepoužívá k zavázání síť, ale strečovou fólii. Následně je balík klasicky zabalen. Tím se uspoří náklady na síť a i následné rozbalování při krmení je jednodušší.
Kategorie: 
06.11.2015 | 13:14

Rozmetadla průmyslových a statkových hnojiv

Doc. Ing. Jiří Mašek, Ph.D. je pracovníkem Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, kde působí od roku 2001 na Katedře zemědělských strojů, nejprve jako odborný asistent, od roku 2013 pak jako docent v oboru Technika a mechanizace zemědělství. Odborně je zaměřen na problematiku technologie zpracování půdy a strojů pro sklizeň semenných plodin. Současně se také věnuje problematice tekutinových mechanismů mobilních strojů. Za dobu působení na TF vychoval a připravil pro praxi, jako vedoucí diplomových prací, řadu absolventů v oboru Zemědělská technika. Kromě působení na ČZU má za sebou i řadu výukových pobytů na univerzitách v zahraničí. Rozmetadla minerálních hnojiv mají za sebou dlouhý vývoj. Kdy se objevily první stroje a jak tehdy vypadaly? Kolébkou rozmetadel minerálních hnojiv je Anglie, kde se v důsledku průmyslové revoluce již v první polovině 19. století začala používat mechanizace i v oblasti zemědělské výroby. První rozmetadlo minerálních hnojiv bylo podle dochovaných záznamů použito v praxi v roce 1850. Velký rozmach zaznamenalo použití minerálních hnojiv a strojů na jejich aplikaci po publikování spisu Justuse von Liebiga (1803-1873) „Teorie využití živin rostlinami“. Prvními typy rozmetadel byla rozmetadla s vyhrnovacím válečkovým aplikačním mechanismem, u nichž byl pracovní záběr totožný se šířkou stroje. Později, především z důvodu zavedení granulovaných hnojiv se začalo s širším využitím rozmetadel s odstředivým pracovním mechanismem. Nejprve se vyráběla rozmetadla jednokotoučová a později přišla na řadu i rozmetadla dvoukotoučová. Jako poslední v řadě se objevila konstrukce pneumatických rozmetadel, která využívají k aplikaci hnojiv proudu vzduchu.* Celý rozhovor najdete v listopadovém Farmáři.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down